Popis
Velká obdélníková porcelánová mísa – Thun Klášterec s dekorem drobných hnědomodrých kvítků.
Porcelánová manufaktura v Klášterci nad Ohří byla založena v roce 1793 a patří k nejstarším u nás. Jejím zakladatelem byl alsasan Jan Mikuláš Weber, vrchní ředitel thunovského panství v Klášterci. Výroba se v počátcích nedařila a Weber byl po řadě neúspěchů nucen nově vzniklou továrnu pronajmout. V roce 1797 si továrnu pronajal Christian Nonne z Durynska (toho času také nájemce porcelánek ve Volkstedtu a Ilmenau), který přivedl do Klášterce svého zetě se společníkem a řadu zkušených durynských dělníků. Produkce se výrazně vylepšila a zaměřila se na levnější zboží, které si našlo své kupce doma i v zahraničí.
Po smrti hraběte Františka Josefa Thuna se panství ujal dědic Josef Matyáš Thun, který již neprodloužil Nonnemu roku 1803 nájemní smlouvu a rozhodl se vést továrnu ve vlastní režii. Pod vedením P. Winklera se ale továrně nedařilo a tak byla roku 1805 opět pronajata. Provoz továrny byl nájemcem Fr. Ant. Habertitzelem postupně rozšířen a modernizován.
V roce 1820 si další majitel panství Josef Matyáš II. Thun továrnu převzal do vlastní režie, Habertitzel se stal jejím ředitelem. Továrna získala statut „c.k. privilegované továrny“ (1822), což zvýšilo její odbyt a následně umožnilo rozšířit výrobu. Thunové již porcelánku nikdy nepronajali a při řízení výroby se v továrně v následujících letech až do roku 1945 vystřídala řada ředitelů.
V továrně se vyráběl pestrý sortiment zboží (šálky, konvice, teriny, mísy, košíky na ovoce, dózy, tabákové dýmky a mnoho dalšího). S modrou podglazurní výzdobou (slaměnky) se začíná používat modrá podglazurní značka (písmeno „K“ s parožím, případně bez něj 1794 – 1803). V letech 1804 – 1830 se používají písmena TK (Thun – Klösterle). Produkce tohoto období je velmi pestrá, začínají se používat vídeňské předlohy zdobené květinami, anticko-mytologickými nebo historickými výjevy (postavy, krajiny) a vzniká produkce v té době žádaných lázeňských pohárků. Od roku 1830 se značka TK vtlačuje razidlem a následně je výrobek přeglazován.
S příchodem Jana Hillardta dochází k dalšímu postupnému rozvoji produkce i po stránce výtvarné. Na výrobcích se začínají objevovat i figurální plastiky a po roce 1843 i módní měditisk. Po roce 1848 za Hillardtova nástupce Karla Veniera nastává další rozvoj a továrna získává řadu medailí a pochvalných uznání z četných výstav. Továrna již nemusí kopírovat, ale dokáže už jít svou vlastní cestou a svou produkcí se řadí mezi významné porcelánky nejen české, ale i cizí. Po odchodu Veniera dochází k poklesu umělecké úrovně vyráběného zboží. Po roce 1895 továrna zavedla upravenou značku prováděnou tiskem zeleně pod glazurou (Písmena TK doplněná korunkou, případně s nápisem „Thun“ a „Czechoslovakia“).
V roce 1945 byl podnik znárodněn a v roce 1958 začleněn jako závod Klášterec pod oborové ředitelství Karlovarský porcelán. V 70. letech 20. století byl závod přemístěn do nových prostor. V roce 2009 byl touto porcelánkou zakoupen závod v Nové Roli a společnost Concordia v Lesově.
